SDÍLENÍ - DUCHOVNÍ CVIČENÍ

Úvod

Návštěvní kniha

Meditace

Duchovní cvičení

Články

Hudba

Odkazy

 

Metoda přijetí "Co Ti všechno dovoluji"

Metoda přijetí "Co
dovoluji sobě"

 

 

 

NOVINKY:

18.8.12
Osel a studna

17.8.12
dokončen článek meditace
přidána stránka hudba

 

 


Metoda přijetí "CO TI VŠECHNO DOVOLUJI"

duchovní cvičení ke smíření s druhými lidmi či bolestnými situacemi

z knihy Bohumily Truhlářové Karmická učebnice - úmluvy s bohem pro lidi 3. tisíciletí, nakladatelství FONTÁNA, mimochodem skvělá kniha.

 

Citace:
Toto cvičení se ke mně dostalo od SVAMI MADHAVANANDY, stařičkého jogína, mistra jógy z Indie, se kterým jsem se nedávno osobně setkala. Ale my jsme se setkali nejen v tomto životě. Naše vazby jsou hlubší
- v jednom z našich minulých životů jsme žili blízko sebe. A tento mistr ke mně nyní "přišel" se svými slovy, aby mi pomohl. A já jeho slova nabízím i vám.
Tenkrát jsem zažívala nesmírnou bolest srdce - beznaděj, pokoření, smutek, samotu - zamilovala jsem se totiž do člověka, který mě bral ‚jako jednu z davu“ - nic víc. Trápila jsem se i vinila, užírala ostny žárlivosti, až jsem uslyšela svým vnitřním hlasem slova mistra SVAMI MADHAVANANDY .


On „říkal“:
1. „Dovol mu to. Dovol mu, jak se k tobě chová, a přestaň se tím trápit. Dovol mu každý projev z něho a vnitřně všechno přijmi a se vším se smiř. Napiš si věty, které budeš začínat slovy DOVOLUJI  TI , a dokonči je právě tím, co tě nejvíc zraňuje, co ti nejvíc vadí.
Tenkrát jsem ještě používala psací stroj. Vsunula jsem do něj papír a psala jsem pod sebe jednu větu za druhou:
Dovoluji ti, že si mě nevšímáš.
Dovoluji ti, že mě přehlížíš.
Dovoluji ti, že se se všemi objímáš, ale na mě se ani nepodíváš.
Dovoluji ti, že se na mě „utrhuješ“.
Dovoluji ti, že mě nechápeš.
Dovoluji ti, že mě nevyhledáváš.
Dovoluji ti, že se mi nevěnuješ.
Dovoluji ti, že se mi vyhýbáš.
Dovoluji ti, že jsem pro tebe „vzduch“.
Dovoluji ti...
Psala jsem a psala a všechnu svou bolest jsem odkládala na papír. Moc to bolelo. Ostny dodatků vět ‚jak jen může“ a „proč to dělá“ mě zraňovaly s každou další napsanou větou. Ale já jsem to nevzdávala, plakala jsem, ale psala jsem stále dál.
Věty plnily papír, bylo jich téměř na celou stránku. Dopsala jsem je a najednou slyším opět mistra SVAMI MADHAVANANDU:


2. „A TEĎ JE STOKRÁT DENNĚ ČTI. ALESPOŇ 14 DNŮ.“

Protáhla jsem obličej údivem: Cože stokrát? Stejně jako já tenkrát se nyní diví lidé na semináři, když jim toto cvičení vysvětluji, a dodávám, jak s ním mají pracovat.
Po mém krátkém zaváhání jsem uslyšela dál:
„ALE NEMUSÍŠ, KDYŽ NECHCEŠ...
KDO SI ALE MYSLÍŠ, ŽE ZA TEBE UZDRAVÍ TVOU ZRANĚNOU DUŠIČKU,
KDO VYLÉČI TVÉ ZRANĚNÉ SRDÍČKO?“
Vážení přátelé, to za nás neudělá nikdo. Dnes už to vím. Tenkrát jsem s menšími pochybnostmi začala cvičení opakovat. Dělala jsem si čárky, abych se orientovala v tom, kolikrát jsem cvičení přečetla, a poctivě jsem plnila denně počet sto.
Po několika dnech jsem si všimla, že některé věty už ani „nebolí“, už na nich vlastně ani nezáleží a vtom slyším:


4. „ŠKRTNI  SI TY VĚTY, ZE KTERÝCH OPAKOVÁNÍM VYPRCHAL „ZÁPORNÝ NÁBOJ“ A DÁL SI OPAKUJ JENOM TY KTERÉ TĚ JEŠTĚ „BOLÍ“, KTERÉ SE TĚ NEPŘÍJEMNĚ „DOTÝKAJÍ“.
Zhruba po pěti dnech při opakování vět 100x denně jsem proškrtala asi polovinu vět, protože některá z dříve „bolavých“ prohlášení opravdu už pro mě nic neznamenala. Nezáleželo na nich, nevadila mi ani trochu. Vtom slyším:

5. POKUD SE NAŠLY DALŠÍ OBLASTI, NA KTERÉ JSI PŮVODNĚ ZAPOMNĚLA, POKUD SE OBJEVILA DALŠÍ TVRZENÍ, KTERÁ TĚ DOKÁŽI ZABOLET, MŮŽEŠ SI DALŠÍ VĚTY PŘIPSAT.
Dopsala jsem už asi jenom jednu nebo dvě věty a dál jsem pokračovala v denním přeříkávání.
Něco se ve mně dělo, něco se uklidňovalo
- přestávala jsem cokoliv očekávat - dávala jsem mu více svobody. Přestalo mi vadit, co říká a co dělá. Přestávala jsem se cítit ukřivděná, opuštěná, zraněná a ublížená. Nechala jsem ho, aby byl takový, jaký chce. A docházelo mi, že to nebude „ten pravý“, že to prostě nebude můj životní partner, i když jsem předtím po něm moc toužila...  PŘESTALA JSEM NA NĚM BÝT ZÁVISLÁ.
Postupně jsem škrtala věty, které už byly zbytečné a nepotřebné, až zhruba po čtrnáctidenní „práci“ mi zbyla poslední věta:
„S ostatními se objímá a ke mně se nepřiblíží ani na metr, jako by se mě štítil. “A ta stále trochu bolela. Pracovala jsem s ní poctivě ještě několik dní, až i poslední bolest ukrytá v této větě vyprchala. Postupem času jsem se dozvěděla, že v poslední větě jsem si „prosvětlovala“ minulou karmickou vinu, protože jsem tuto bytost
-
-
tenkrát on byl dívka a já středověký válečník, který právě dobyl město a bezohledně a surově si přivlastňoval všechno včetně krásných mladých prosících, bezbranných dívek. . . prostě já jsem ho kdysi znásilnila, takže on teď právem žil „všechny lidi mám vcelku rád, ale tebe ne“.
Po třech týdnech jsem si tento bolavý problém vyřešila a zbyl střízlivý, nezaujatý pohled na svět. Přijala jsem realitu, smířila jsem se s ní a přestala jsem se chovat jako umanutá.

Možná mnohým z vás „opakování něčeho 100x denně alespoň po dobu 14 dnů“ připadá jako nezvládnutelný problém. Ale mohu vás ujistit, že když se do toho jednou pustíte a vybojujete svou první vědomou bitvu „nad čertem v sobě“ svým vlastním přičiněním, svou odvahou i pokorou, příště už to půjde snáz.
- rychleji se s tvrdým bonbónem vypořádáte. Já když se dnes přistihnu, ležíc na zemi s obličejem v blátě, a když mě něco zabolí, zamrzí, projede mnou vztek, lítost či bezmocnost - začnu si odříkávat věty, kterými všem a všechno dovolím. Pustím se do toho ihned, právě v tom nejbolestivějším okamžiku - už si ani nepíši: jen říkám a říkám a zase a stále, až se z toho dostanu. To však chce větší praxi poprvé jsem si „vybojovala“ na čertovi klid poctivou prací na sobě: 100x denně déle jak 14 dní jsem opakovala věty, které vedly ke smíření se s druhými. Později při dalším bonbónku jsem už bolavých vět v sobě objevila menší počet a trvalo mi zhruba týden, než jsem se ze všeho dostala.
Závěr k tomuto cvičení je, že
OPAKOVÁNÍM SE Z VĚT, A TEDY I ZE SITUACE, VYTRATÍ CITOVÝ NÁBOJ.
Věty i celá situace budou „bez zraňující energie“, jako byste četli týden starou předpověď počasí. Nebudou už pro vás mít zhola žádný význam. Znamená to, že vnitřně došlo ke smíření se vším, k uklidnění rozbouřených energií v srdci i kolem něj.

JAKO BYSTE S KAŽDOU VYŘČENOU VĚTOU ZE SRDCE VYTAHOVALI JEDEN OSTRÝ STŘEP.

A PAK? „Srdíčko“ přestane bolet. Přestanete se trápit, vztekat, vinit... . . Prostě se z dětských naivních bolestných energií ega vyhoupnete na vyšší energetickou úroveň. Zvětšíte si svou vnitřní oblast žité lásky, zmenšíte své osobní peklo, uberete osobní živnou půdu připravenou pro řádění „čerta v nás“. Bonbónek se rozpustí, není nikam zasunut. Zvládli jste jednou provždy nový láskyplný postoj, a tím UBYL DÍL Z VAŠICH KARMICKÝCH ZATÍŽENÍ. Následně v životě působíte sebejistěji, snáze se rozhodnete, vaše činy, slova, myšlenky nebudou sebeubližující, ale budete se blížit vyzrálosti, dospělosti, budete více důvěřovat Sami sobě, budete více žít v jednotě s řádem. BUDETE ŠŤASTNĚJŠÍ.

 

Konec citace

 

© Jitule-f  2012       Poslední aktualizace: 17.08.2012

Matrix je nejlepším proteinem výrobce Syntrax